Obhajoby a SZZ v jarním semestru 2025
Průběžně jsou zveřejňovány harmonogramy obhajob a státních závěrečných zkoušek bakalářských a magisterských programů na Ústavu biochemie v jarním semestru 2025.
Srdečně Vás zveme na přednášku pro odbornou veřejnost v rámci habilitačního řízení Mgr. Danuše Tarkowské, Ph.D., z Laboratoře růstových regulátorů Palackého univerzity a Ústavu experimentální botaniky AV ČR v.v.i.
Přednáška se koná 29. února od 12:00 hodin v posluchárně B11/205.
Abstrakt
Od roku 1665, kdy byl britským polyhistorem Robertem Hookem (1635–1703) poprvé zkonstruován mikroskop, víme, že základní stavební a funkční jednotkou živé hmoty je buňka. Podle dodnes platné teorie zavedené roku 1838 (M.J. Schleiden a T. Schwann) je každý organismus tvořen jednou nebo více buňkami, které s okolím vyměňují hmotu a energii a pocházejí z jiných (mateřských) buněk, od nichž získaly genetickou informaci. Tyto buňky používají pro svou mezibuněčnou komunikaci chemické sloučeniny, tzv. chemické posly, které podle jejich struktury dělíme do různých skupin. Chemické posly si každá buňka syntetizuje de novo a každou jejich skupinu v různých množstvích. Některé vznikají a plní v buňkách svou funkci jen v koncentracích < 1 ppm (1 µg/g). To je koncentrační oblast označovaná jako stopová, popř. ultrastopová a analýza takových látek je pak nazývána stopovou, popř. ultrastopovou. Abychom co nejhlouběji pochopili význam, dosah a nejmenší detaily sítě mezibuněčné komunikace, potřebujeme hledat nástroje, jak i tyto stopové chemické posly jako její nezanedbatelné funkční jednotky, detekovat.
Průběžně jsou zveřejňovány harmonogramy obhajob a státních závěrečných zkoušek bakalářských a magisterských programů na Ústavu biochemie v jarním semestru 2025.
Lenka Jurasová se Zdenkou Vilhanovou a Marko Mećava, studenti Ústavu biochemie PřF MU, se úspěšně prosadili v soutěži Start Your Business 2025. Jejich projekty byly oceněny odbornou porotou a získaly finanční podporu pro další rozvoj.