Srdečně Vás zveme na přednášku pro odbornou veřejnost v rámci habilitačního řízení Mgr. Danuše Tarkowské, Ph.D., z Laboratoře růstových regulátorů Palackého univerzity a Ústavu experimentální botaniky AV ČR v.v.i.
Přednáška se koná 29. února od 12:00 hodin v posluchárně B11/205.
Abstrakt
Od roku 1665, kdy byl britským polyhistorem Robertem Hookem (1635–1703) poprvé zkonstruován mikroskop, víme, že základní stavební a funkční jednotkou živé hmoty je buňka. Podle dodnes platné teorie zavedené roku 1838 (M.J. Schleiden a T. Schwann) je každý organismus tvořen jednou nebo více buňkami, které s okolím vyměňují hmotu a energii a pocházejí z jiných (mateřských) buněk, od nichž získaly genetickou informaci. Tyto buňky používají pro svou mezibuněčnou komunikaci chemické sloučeniny, tzv. chemické posly, které podle jejich struktury dělíme do různých skupin. Chemické posly si každá buňka syntetizuje de novo a každou jejich skupinu v různých množstvích. Některé vznikají a plní v buňkách svou funkci jen v koncentracích < 1 ppm (1 µg/g). To je koncentrační oblast označovaná jako stopová, popř. ultrastopová a analýza takových látek je pak nazývána stopovou, popř. ultrastopovou. Abychom co nejhlouběji pochopili význam, dosah a nejmenší detaily sítě mezibuněčné komunikace, potřebujeme hledat nástroje, jak i tyto stopové chemické posly jako její nezanedbatelné funkční jednotky, detekovat.
Přijměte naše pozvání na Den otevřených dveří v Contipru, který se koná 9. dubna 2025. Účastníky čeká zajímavý program, nadšení kolegové a v neposlední řadě také malé občerstvení. Contipro navíc nabízí po předložení platné jízdenky příspěvek na dopravu do výše 250 Kč.
Jaké to je, studovat jevy na molekulární úrovni? Co je podstatou adhezní terapie v oboru glykobiochemie, jemuž se věnuje? Odpovídá Michaela Wimmerová, profesorka Ústavu biochemie a ředitelka NCBR PřF MU.
