DANUŠE TARKOWSKÁ | JAK NAJÍT JEHLU V KUPCE SENA – ULTRASTOPOVÁ ANALÝZA BIOLOGICKY VÝZNAMNÝCH LÁTEK
Abstrakt
Od roku 1665, kdy byl britským polyhistorem Robertem Hookem (1635–1703) poprvé zkonstruován mikroskop, víme, že základní stavební a funkční jednotkou živé hmoty je buňka. Podle dodnes platné teorie zavedené roku 1838 (M.J. Schleiden a T. Schwann) je každý organismus tvořen jednou nebo více buňkami, které s okolím vyměňují hmotu a energii a pocházejí z jiných (mateřských) buněk, od nichž získaly genetickou informaci. Tyto buňky používají pro svou mezibuněčnou komunikaci chemické sloučeniny, tzv. chemické posly, které podle jejich struktury dělíme do různých skupin. Chemické posly si každá buňka syntetizuje de novo a každou jejich skupinu v různých množstvích. Některé vznikají a plní v buňkách svou funkci jen v koncentracích < 1 ppm (1 µg/g). To je koncentrační oblast označovaná jako stopová, popř. ultrastopová a analýza takových látek je pak nazývána stopovou, popř. ultrastopovou. Abychom co nejhlouběji pochopili význam, dosah a nejmenší detaily sítě mezibuněčné komunikace, potřebujeme hledat nástroje, jak i tyto stopové chemické posly jako její nezanedbatelné funkční jednotky, detekovat.