Srdečně Vás zveme na přednášku pro odbornou veřejnost v rámci habilitačního řízení Mgr. Danuše Tarkowské, Ph.D., z Laboratoře růstových regulátorů Palackého univerzity a Ústavu experimentální botaniky AV ČR v.v.i.
Přednáška se koná 29. února od 12:00 hodin v posluchárně B11/205.
Abstrakt
Od roku 1665, kdy byl britským polyhistorem Robertem Hookem (1635–1703) poprvé zkonstruován mikroskop, víme, že základní stavební a funkční jednotkou živé hmoty je buňka. Podle dodnes platné teorie zavedené roku 1838 (M.J. Schleiden a T. Schwann) je každý organismus tvořen jednou nebo více buňkami, které s okolím vyměňují hmotu a energii a pocházejí z jiných (mateřských) buněk, od nichž získaly genetickou informaci. Tyto buňky používají pro svou mezibuněčnou komunikaci chemické sloučeniny, tzv. chemické posly, které podle jejich struktury dělíme do různých skupin. Chemické posly si každá buňka syntetizuje de novo a každou jejich skupinu v různých množstvích. Některé vznikají a plní v buňkách svou funkci jen v koncentracích < 1 ppm (1 µg/g). To je koncentrační oblast označovaná jako stopová, popř. ultrastopová a analýza takových látek je pak nazývána stopovou, popř. ultrastopovou. Abychom co nejhlouběji pochopili význam, dosah a nejmenší detaily sítě mezibuněčné komunikace, potřebujeme hledat nástroje, jak i tyto stopové chemické posly jako její nezanedbatelné funkční jednotky, detekovat.
Laboratoř DNA diagnostiky pod vedením prof. Omara Šerého se podílí spolu s Mendelovou univerzitou a společností SocioFactor s.r.o. na projektu jehož dílčím cílem je DNA diagnostika původců závažných infekčních chorob, které mohou být přenášeny volně žijícími zvířaty.
Cenu Josefa Chmelíka za rok 2023 za nejlepší publikaci v oboru proteomiky v ČR získal Petr Lapčík z výzkumné skupiny nádorové proteomiky.
