Studium sekundárních metabolitů probíhá jednak na úrovni sledování jejich tvorby při obranné reakci rostlin a dále je sledován i jejich další osud v životním prostředí, např. v trávicím traktu živočichů jako jsou přežvýkavci. V rámci naší laboratoře se zabýváme především sekundárními metabolity produkovanými révou vinnou, tabákem virginským, lilkem rajče, sójou luštinatou a jetelem lučním. V rámci obranné reakce rostlin sledujeme např. aktivaci produkce těchto sekundárních metabolitů v reakci na biotický i abiotický stres a využití těchto látek jako tzv. markerů obranné reakce. Dále je sledována obranyschopnost rostliny v závislosti na pěstebních podmínkách.

Některé sekundární metabolity mají kromě ochranné funkce pro rostliny i schopnost blahodárně působit na zdraví člověka. V naší laboratoři sledujeme především tzv. fytoestrogeny, a to konkrétně strukturně odvozené od isoflavonů. Isoflavony hrají ve výživě člověka důležitou roli díky širokému spektru farmakologických a antioxidačních účinků. Bylo zjištěno, že tyto látky vyprodukované rostlinami jsou v trávicím traktu živočichů dále metabolizovány a mohou vznikat látky s ještě významnější estrogenní a antioxidační aktivitou, jako je tomu například u přeměny daidzeinu na equol. V případě přežvýkavců lze tyto látky vystopovat i v mléce a produktech z něj vyrobených.

Naším cílem je v in vitro a následně in vivo pokusech nalezení vhodných sekundárních metabolitů jako molekulárních a biochemických markerů souvisejících s rozvojem účinné systémově navozené rezistence rostlin. Dále pak popis průběhu metabolismu isoflavonů v bachoru, nalezení optimálních podmínek pro efektivní přenos zdraví prospěšných látek z krmiva do mléka a následně zisk potraviny s vyšším zdravotním benefitem.

V rámci laboratoře je prováděn především základní výzkum, jehož výsledky mohou poté být využity v diagnostice onemocnění rostlin, ve zvýšení obranyschopnosti rostlin a k zisku funkčních potravin.