Molekulární fyziologie
Skupina Molekulární fyziologie zahrnuje dvě laboratoře: Laboratoř Neurobiologie a molekulární psychiatrie, zajímající se o výzkum patogeneze multifaktoriálně podmíněných chorob člověka z hlediska jejich molekulární podstaty a možnosti predikce jejich vzniku, a Laboratoř DNA diagnostiky věnující se vývoji diagnostických metod pro detekci virových a bakteriálních agens uplatňujících se v humánní a veterinární oblasti.
prof. RNDr. Omar Šerý, Ph.D.
Vedoucí skupiny
Prof. Šerý získal vědecké tituly v oborech fyziologie a vývojová biologie živočichů a fyziologie živočichů. Profesorem byl jmenován v roce 2017 v oboru Genetika a molekulární biologie. Na PřF MUNI aktivně působí od roku 1998, v roce 2000 založil Laboratoř neurobiologie a molekulární psychiatrie, kterou vede, později založil i Laboratoř DNA diagnostiky na Přírodovědecké fakultě MU. Absolvoval zahraniční stáže ve Francii (1999 a 2000) a Austrálii (2016). Prof. Šerý se zabývá výzkumem v oblasti neurověd, především molekulární podstatou psychických poruch jako jsou Alzheimerova choroba, ADHD, alkoholizmus či schizofrenie. Dále se věnuje výzkumu negativních vlivů vnějšího prostředí (stres, nanočástice, apod.) na organismus modelových zvířat, vývoji diagnostických metod pro detekci bakteriálních a virových agens a humánní a veterinární mikrobiologii.
Témata výzkumu
V naší laboratoři se zabýváme širokou škálou vzájemně se prolínajících výzkumných témat, která jsou zastřešována společnou metodickou základnou založenou na DNA diagnostice. Spolupracujeme s řadou nejrůznějších pracovišť od nemocnic, přes ústavy Akademie věd, vysoké školy až po soukromé společnosti.
Jedním z hlavních pilířů naší laboratoře je výzkum molekulární podstaty multifaktoriálně podmíněných chorob jako jsou Alzheimerova choroba, schizofrenie, věkem podmíněná makulární degenerace, celiakie, zubní ageneze aj. V rámci studia těchto a dalších onemocnění zkoumáme nejrůznější geny, které mohou zvyšovat riziko dané nemoci a vést k jejímu vzniku. Patogeneze některých chorob, např. psychických poruch, se přitom rozvíjí řadu let před vypuknutím samotného onemocnění. Poznatky získané studiem genů uplatňujících se v patogenezi určitého onemocnění pomáhají lépe porozumět patofyziologii daného onemocnění a mohou posloužit k predikci jeho vzniku a vývoji specifických léčebných postupů.
Molekulárně genetické přístupy využívané v rámci výzkumu dědičných chorob jsou v naší laboratoři uplatňovány také při archeogenetice (analýzy kosterních pozůstatků člověka a zvířat), forenzní genetice (identifikace osob, včetně přípravy soudně–znaleckých posudků), lékařské a veterinární mikrobiologii (onemocnění přenášená krev sajícími členovci, infekce urogenitálního traktu, respirační infekce, zoonózy, apod.). V poslední uvedené oblasti je naším cílem nejen vývoj detekčních metod a následný průkaz patogenních agens v humánních i veterinárních vzorcích, ale také například studium distribuce patogenů v hostitelském organizmu, jejich interakce s buňkou, citlivost k antimikrobním látkám (syntetické i přírodní) či jejich výskyt ve vnějším prostředí (voda, vzduch). Poznatky získané kombinací těchto přístupů jsou využitelné při rychlé a cílené detekci patogenů a mohou pomoci při snižování virové/bakteriální zátěže v prostředí či zahájení včasné a účinné léčby.
Metodické přístupy
- Základní molekulárně-biologické techniky (izolace DNA/RNA, PCR, qPCR, RT-qPCR, western blot)
- MOL-PCR a MAGPIX analýza
- Sekvenace a fragmentační analýza, příprava NGS knihoven
- Mikroskopické techniky (fluorescenční, elektronová mikroskopie)
- Mikrobiologické přístupy (kultivace, stanovení citlivosti k antimikrobním látkám)
Členové skupiny
- Mgr. Radka Dziedzinská, Ph.D.
- Mgr. Petr Králík, Ph.D.
- Mgr. Petra Vašíčková, Ph.D.
- Doc. Mgr. Tomáš Zeman, Ph.D.
- Mgr. Markéta Raclavská
Doktorandi: Kessler, Markéta, Mgr., Kamila Vrzalová, Ing.
Mezinárodní a tuzemská spolupráce
- Sydney Medical School, The University of Sydney, Austrálie (prof. Balcar)
- Faculté des Sciences de la Vie, Université de Bourgogne, Dijon, Francie (prof. Khan)
- Medizinischen Universität Graz, Rakousko (prof. Goswami)
- Neurologická klinika 2. LF UK a FN Motol (prof. Hort)
- Mezinárodní centrum klinického výzkumu, FN u Sv. Anny (prof. Sheardová)
- Ústav soudního lékařství, Masarykova Univerzita Brno a Nemocnice u Svaté Anny, Brno (MUDr. Vojtíšek)
Nedávné publikace
A pilot study: Exploring the influence of COVID-19 on cardiovascular physiology and retinal microcirculation
SALOŇ Adam, NESHEV Ruslan, TERAŽ Jak,a ŠIMUNIČ Boštjan, PESKAR Manca, MARUŠIČ Uroš, PIŠOT Saša, ŠLOSAR Luka, GASPARINI Mladen, PIŠOT Rado, DE BOEVER Patrick, SCHMID-ZALAUDEK Karin, STEUBER Bianca, FREDRIKSEN Per Morten, NKEH-CHUNGAG Benedicta Ngwenchi, SOURIJ Harald, ŠERÝ Omar, GOSWAMI Nandu
Microvascular Research, rok: 2023, ročník: 150, vydání: November
Association between polymorphism rs2421943 of the insulin-degrading enzyme and schizophrenia: Preliminary report
AMBROZOVÁ Laura, ZEMAN Tomáš, JANOUT Vladimír, JANOUTOVÁ Jana, LOCHMAN Jan, ŠERÝ Omar
Journal of Clinical Laboratory Analysis, rok: 2023, ročník: 37, vydání: 13-14
Killing two birds with one stone: How exercise combats obesity through calorie burning and inhibited high-fat food cravings
ŠERÝ Omar
ACTA PHYSIOLOGICA, rok: 2023, ročník: 2023, vydání: 4
Retinal venular vessel diameters are smaller during ten days of bed rest
SALON Adam, CIFTCI Goektug Mert, ZUBAC Damir, SIMUNIC Bostjan, PISOT Rado, NARICI Marco, FREDRIKSEN Per Morten, NKEH-CHUNGAG Benedicta Ngwenchi, SOURIJ Harald, ŠERÝ Omar, SCHMID-ZALAUDEK Karin, STEUBER Bianca, PATRICK De Boever, GOSWAMI Nandu
Nature Scientific Reports, rok: 2023, ročník: 13, vydání: 1
Substantial decrease in SARS-CoV-2 RNA after fixation of cadavers intended for anatomical dissection
VYMAZALOVÁ Kateřina, ŠERÝ Omar, KRÁLÍK Petr, DZIEDZINSKÁ Radka, MUSILOVÁ Zuzana, FRIŠHONS Jan, VOJTÍŠEK Tomáš, JOUKAL Marek
Anatomical Science International, rok: 2023, ročník: 98, vydání: 3
Seznam všech publikací naleznete na stránkách MUNI.